Daň je tím nejlepším nástrojem, jaké dnes stát má, proto, aby mohl volně zasahovat do jinak volného trhu a ovlivňovat tak ekonomické rozhodování subjektů, které by jinak zůstalo nepovšimnuto. Tím, že je daň uvalena na zboží, navyšuje se její konečná cena, kterou vidí spotřebitel, ať už je to formou spotřební daně, daně z nafty nebo třeba alkoholu, tabáku, dokonce i daň z nemovitostí.

To vše je rozhodným faktorem mezi mnoha, který také rozhoduje o tom, zdali si ho spotřebitel koupí nebo ne. Například takový průměrný občan se rozhoduje mezi vínem a pivem. Pivo a víno nejsou zcela totožné produkty, avšak mají stejný účel a smysl a dalo by se říci, že jsou stejně oblíbeny u obyvatelstva. Padesát na padesát, řekněme. Pokud jako tradiční výrobci piva snížíme daň u piva (výsledný je pokles ceny piva) a naopak zvýšíme daň z vína, ovlivníme tak jako stát chování subjektů, protože pivaři zajásají a několik vinařů přejde na pivo, protože je prostě několikrát levnější. Z vína se tak stane, svým způsobem, „lepší pití“, zatímco pivo se dostane k více spotřebitelům. Nejenže je taková manipulace zakázaná, ale je to i dobrým příkladem toho, že stát má velmi mocné nástroje, jak může zamávat s trhem.

Proč je někde uvalena speciální daň

Některé produkty jsou svojí zvláštní povahou nebo jedinečností zkrátka „hodny“ speciální daně. Stát tak říká najevo, že jsou tu lepší varianty, jak se pomalu zabít, ale protože se většinou jedná o produkty, které jsou NUTNÉ pro každého, proč na ně neuvalit speciální daň, ať z toho má stát peníze? Přece jen, podstatnou část státního rozpočtu tvoří právě palivová daň spolu s daní z alkoholu, tabáku a dalších. Někdo říká, že pokud by kuřáci více kouřili, možná by se i sami zpětně zafinancovali, co se týče léčby rakoviny plic! A to už je nějaká investice.

Neustále se ale daň z cigaret a kuřiva zvedá. Proč? Protože kuřáci zkrátka více nekouří, ba naopak, ubývá jich a peníze se na jejich léčbu z kuřiva stejně nevyberou. Tak je raději lepší odrazovat od tabáku co nejvíce.